Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ptačí chřipka

 

Virus není velkou hrozbou pro člověka (za předpokladu, že se dodržuje hygiena), ale způsobil paniku mezi veřejností, zejména v důsledku podání v médiích a statistik tak, aby to vypadalo, že hrozba je větší, než ve skutečnosti.

Ptačí chřipka - akutní infekční onemocnění se vyskytuje běžně u ptáků. Je způsobená virem chřipky typu A, který patří do čeledi Orthomyxoviridae, rod Influenzavirus A.

Virus H5N1, nebezpečný i pro lidi, se vyskytuje zejména u vodních ptáků, ne u holubů. V ČR se tento, ani jiný virus, přenosný na člověka dosud nevyskytuje. Na savce, tudíž i člověka, je ještě možný přenos viru H9N2 nebo H7N7.

Virus H5N8 i virus H5N5, který se nyní vyskytuje v ČR, je velmi nakažlivý mezi ptáky, uvádí se v médiích až stoprocentní úhyn. Pro zajímavost, virus H5N5 byl zjištěn i v Antarktidě u tučňáků, i tam ho zavlekli tažní ptáci.

V médiích uváděná stoprocentní úmrtnost je velmi přemrštěná, v tom případě by vodní ptáci nebyli schopní z teplých krajin přeletět k nám. Volně žijící ptáci mohou tuto infekcí i přežít, a jsou poté této nemoci odolní, jako by byli očkovaní. V jejich krvi jdou nalézt protilátky. Bohužel někdy se může stát, že se nakažený pták neuzdraví, a stane se přenašečem tohoto viru. Zejména to bylo prokázáno u divokých kachen, běžnými přenašeči této nemoci jsou i labutě, husy a volavky. Vesměs propuknutí této nemoci je podmíněno u divokých ptáků tím, že jsou oslabení již nějakou jinou nemocí, nedostatkem potravy, nebo nepříznivým počasím.

Obranyschopnost domestikovaných ptáků je horší, neprovádí se očkování, které by bylo drahé, ale vybíjí se celé chovy, což přijde levněji. Bohužel tím přicházíme i o odolné jedince, kteří by tuto nemoc přežili, a do budoucna si chystáme větší problémy. Mohu to vysvětlit tak, že když už si příroda poradí, a všichni ptáci náchylní na tuto nemoc pojdou, zůstanou jen odolní, tak v přírodě bude již vše v pořádku. Ale u domestikovaných ptáků to se současným přístupem lidí takhle nedopadne. Museli by jsme chovat ptáky v naprosto sterilním prostředí, protože u nich zůstane tato nemoc pro ně smrtelná, a nesměli by přijít do styku s vnějším prostředím. Bylo by pro ně nebezpečné krmivo vypěstované na polích, kde se pohybují divocí ptáci, taktéž podestýlka může být kontaminovaná. A nezapomeňme na to, že můžete stoupnout do exkrementu, který nad vámi upustil jen přilétající pták nad vámi, a tento exkrement na podrážce přeneseme do chovatelského zařízení. Takže současný přístup není nejvhodnější.

Samozřejmě i u tohoto typu chřipky platí, že holubi jsou vůči tomuto viru odolní. Byly prováděny pokusy, holubi byli záměrně vystavení působení tohoto viru. Holubi se nikdy prokazatelně nenakazil, ani nebyli  přenašeči této nemoci. Mohli by tento virus přenést pouze mechanicky, pokud by do nakaženého exkrementu stoupli, nebo se jím jinak ušpinili, a přenesli ho na místo, kde žijí ptáci náchylní na toto onemocnění.

Nakonec nejlepší obranou před tak vážnými nemocemi je v přírodě dostatek predátorů, pernatých dravců, i šelem z řádu savců. Dravci zlikvidují nakažené kusy již při příznaku nemoci, nenechají ji naplno propuknout. Ale dravců a mrchožroutů  je málo, tak se nám začínají v přírodě válet mršiny, které jen zhoršují nebezpečí nákazy. Dravci, i mrchožrouti mají v trávicím ústrojí kyselejší prostředí, než ostatní zvířata, bývají tím pádem odolnější nákazám. Zajímavostí je i poznání, že světleji zbarvená zvířata, i lidé se světlejší pletí jsou taktéž v nevýhodě, tmavší barvy, a s tím související vyšší obsah pigmentů v pokožce, taktéž souvisí s kyselostí povrchu těla, tudíž s jeho odolností.

Většinou viry, a bakterie, nesnáší kyselejší prostředí. Proto je vhodné podávat domácím zvířatům okyselenou vodu k pití. A možná bude vhodné, vrátit se k moudrosti našich předků, že nejlepší lékař je sekera. Naši předci vyřazovali z chovů nemocné zvířata už při příznacích nemoci. Sice to bylo kruté, ale účinné. Ale nebylo to méně kruté, než jak to děláme nyní? V současné době nemoci zvířat mnohokrát už neléčíme, jelikož by to bylo drahé, radši vybíjíme i chovy sousedů, i když víme, že mají zdravá zvířata. Prostě suplujeme dravou zvěř, a ze strachu vybíjíme kolem sebe vše živé.

 

Ale i tak je potřeba dbát zvýšené opatrnosti. I když je v současnosti v ČR jen virus H5N8 a H5N5, a oba jsou pro zdravého člověka bez nebezpečí. To už se netýká jejich mutacím, a chřipkové viry mutují velice často. Největším nebezpečím je, pokud se potkají dva různé viry. Vůbec nelze odhadnout, co z toho bude, jak se jejich vlastnosti promíchají, nebo vzniknou nové. Taktéž je velmi nebezpečné, pokud by přišel člověk s obyčejnou lidskou chřipkou do styku s chřipkou ptačí, nebo jiného druhu. I tehdy mohou vzniknout nové druhy chřipky.

Španělská chřipka, zhruba před sto lety, což není tak dávno, zabila zhruba čtyřicet až sto milionů lidí. Přesné množství obětí nelze zjistit. Ani nelze s jistotou říci, jaký měla původ. Dle vědců mohla vzniknout z prasečí chřipky H1N1, nebo z ptačí chřipky H1N5.

Virus se zabílí při 70 ° C. Ve vodě, často znečištěné vodními ptáky, je virus infekční i po 4 dnech při teplotě 22 ° C a více než 30 dnů při teplotě 0 ° C. Nejběžnější lék pro člověka proti ptačí chřipce je tamiflu, nebo Relanza.

Autorem stránek http://kotrlak.estranky.cz je Miroslav Matula, chovatel holubů plemene rakovnický kotrlák

Kopírování článků povoleno, neužívejte dílo komerčně, uvedte autora

 
 




Holubí akrobacie


Online návštěvníci



Vyhledat

Custom Search

Vyhledat - oblíbené



Mail list



Archiv

Kalendář
<< leden >>
<< 2018 >>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31        


Statistiky

Online: 4
Celkem: 444414
Měsíc: 5388
Den: 180