Při napadení dravcem se holubi vzájemně varují
Vědci z Australské národní univerzity zjistili, že k varovaní před útokem využívají zvuk křídel.
Robert Magrath si všiml, že při vystrašení vzlétá pták rychleji a prudčeji, a tato změna ve stylu letu může způsobit zvuk, který je pro ostatní ptáky varováním. Magrath se rozhodl zkoumat holuba chocholatého (Ocyphaps lophote), krásnějšího příbuzného holubů z ulic, protože vydává při vzletu charakteristické třepotavé hvízdání. Se svým studentům sledovali 13 chovných stanic a nahráli zvuky při normálním vzletu. Aby získali zvuky, které vzniknou při vystrašení hejna, počkali na krmení a holuby vystrašili kluzákem připomínajícím jestřába. Pískání bylo ve srovnání s normální situací hlasitější a rychlejší. "Opravdu máte pocit, že se něco děje, když ten zvuk slyšíte," řekl Magrath. Vědci pak oba zvuky pustili patnácti hejnům holubů. Žádný z 15 pozorovaných hejn na první zvuk nereagoval, zatímco při druhém zvuku vzlétlo až 11 z nich. Vědci dalšími pokusy zjistili, že hlasitost zvuku ptákům nesignalizuje nic. Proto signálem musí být tempo zvuku.
Zdrojem varovného zvuku může být tenké vnější pírko na křídle holuba. Předpokládá se, že toto pírko se postupně stenčovalo, aby zdůraznilo alarm. Protože však vědci dosud nepopsali roli pískání, alarm může být podle Magratha jen dalším úkolem vyvinutého signálu, jehož cílem je například přilákání partnera, nebo pomoc v orientaci hejna při letu.
Autorem stránek http://kotrlak.estranky.cz je Miroslav Matula, chovatel holubů plemene rakovnický kotrlák
Kopírování článků povoleno, neužívejte dílo komerčně, uvedte autora